Jedny dveře, dvě školačky, jedna slavnostní páska. A za ní škola, na kterou jsme se tolik těšili.
V pondělí jsme se konečně vrátili! Za přítomnosti pana starosty se symbolického otevření zrekonstruované školy ujaly naše nejmladší a nejstarší školačka. A pak už se školou znovu rozezněly dětské hlasy, smích a ruch, který k ní prostě patří.
Poznáš dub? A co habr? A troufneš si na všechny?
Den stromů nás zastihl sotva zabydlené, a tak jsme letos vyměnili velké projekty za jednu docela obyčejnou, ale důležitou výzvu – naučit se poznávat stromy kolem nás. Promíchali jsme ročníky, spojili síly a pustili se do objevování. A protože jeden den nám nestačil, stromová výzva pokračovala celý týden. Děti zkoušely různé způsoby, jak si názvy stromů zapamatovat, a ve čtvrtek o velké přestávce přišla chvíle pravdy. Sešli se ti největší nadšenci, aby porovnali své znalosti.
Čtení v lavici? Kdepak!
Naše nové sedačky ve třídách a zákoutí na chodbách dostaly hned první týden své využití. Stačila knížka z Molekul čtení a rázem bylo jasné, že číst se dá téměř kdekoliv. Molekuly nabízejí příběhy v různých úrovních čtenářské náročnosti, takže si každý může najít čtení, které mu sedí. A děti? Ty nám ukazují, že když dostanou správnou knížku a příjemné místo, do čtení se rozhodně nutit nemusí.
A co naše nejmladší hlavičky? Ty se rozhodně nenechaly zahanbit!
Žáci prvního ročníku se tento týden zapojili také do Logické olympiády. Čekaly na ně úlohy, ve kterých nejde o naučené poučky, ale především o přemýšlení, hledání souvislostí a vlastní nápady. A právě odvaha pustit se do neznámého úkolu a zkusit najít řešení je to, co se počítá!
Angličtina, při které byla pořádná legrace!
Čtvrťáci se pustili do názvů oblečení trochu jinak – žádné pouhé opakování slovíček, ale rovnou oblékání podle anglických pokynů! A co z toho nakonec vzniklo? To už nejlépe prozradí fotografie.
A co se stane, když necháme děti experimentovat po svém?
Čtvrťáci dostali prostor pro vlastní pokusy. Museli se společně domluvit, naplánovat, co budou potřebovat, přinést si pomůcky a pak už jen zkoumat, zkoušet a objevovat. Protože někdy se toho nejvíc naučíme právě tehdy, když si na věci přijdeme sami!
A když už jsme zase doma, nezůstáváme jen uvnitř. Venkovní cvičení, pohyb a společné hry jsou zpátky. Nové prostory si užíváme, ale čerstvý vzduch nám pořád dělá stejně dobře.
A co si přát do dalších týdnů?
Ať je nám v naší staronové škole dobře. Ať je místem, kde se děti učí nejen z učebnic, ale také při hrách, objevování, společné práci, pohybu i vlastních pokusech. Kde má své místo tvořivost, zvídavost, spolupráce i obyčejná radost z toho, že se něco podařilo.
Protože cest k poznání je mnoho. A my chceme, aby si u nás každé dítě našlo tu svou.
