Ještě před několika týdny bychom si jen těžko dokázali představit, jak budou naše první centra aktivit vypadat.
Dnes už víme, že nejsou vždy dokonalá. A možná právě proto mají takovou hodnotu. Učíme se v nich totiž všichni – děti i učitelé.
V závěru školního roku jsme se ve 2. a 3. ročníku pustili do práce v centrech aktivit v duchu programu Začít spolu. Zatím jsme vyzkoušeli dvě témata a postupně objevujeme, jak velký potenciál tento způsob práce nabízí. Děti se učí spolupracovat, plánovat, rozdělovat si role, vzájemně si pomáhat, hodnotit svou práci i práci ostatních a převzít odpovědnost za společný výsledek. Velkou roli zde hraje vrstevnické učení.
Tentokrát jsme se vydali do světa cestování a výletů. Někdo lákal turisty na zajímavá místa prostřednictvím reklamního plakátu, jiný psal pohled z výletu, další plánoval trasu, dopravu a rozpočet. V ateliéru mezitím pod dětskými rukama postupně vyrůstal model zámku Kunštát. Každá skupina řešila jiný úkol, ale všechny spojovala potřeba domluvit se, rozdělit si práci a společně dojít k cíli.
Zajímavé bylo sledovat, jak si děti předávaly zkušenosti a doporučení pro skupiny, které přijdou po nich. Co fungovalo, na co si dát pozor nebo co by příště udělaly jinak. U modelu zámku bylo krásně vidět, jak každá skupina navázala na práci té předchozí a přidala svůj díl do společného výsledku.
Pomyslnou tečkou za projektem byla dnešní prezentace na školní zahradě, kde děti představily svou práci starším spolužákům. To, co bylo na začátku nové a nejisté, začíná postupně dostávat konkrétní podobu.
Ne všechno bylo perfektní. Někdy se nedařilo, někdy bylo potřeba začít znovu a někdy bylo složité domluvit se ve skupině. Právě v těchto chvílích se ale často odehrává to nejdůležitější učení.
A není to učení jen pro děti. Je to velká škola také pro nás učitele. Učíme se připravovat smysluplná zadání, vytvářet prostředí pro spolupráci a zároveň dokázat ustoupit do pozadí. Nebýt těmi, kdo mají vždy připravené řešení, ale těmi, kdo vytvářejí prostor, ve kterém mohou děti růst.
Jsme teprve na začátku této cesty. Mnohé se učíme, mnohé hledáme a určitě ne všechno děláme dokonale. Z posledních týdnů si ale odnášíme řadu zkušeností a podnětů, na které bychom rádi navázali i v příštím školním roce. Ne proto, že máme vše hotové, ale právě proto, že vidíme, kolik možností je ještě před námi.
